Z roku 1424 pochází první písemná zmínka o šlechtickém sídle v Chlumci nad Cidlinou. Počátkem 16. století dostala stavba v souladu s renesančními trendy nové opevnění. Začátkem sedmnáctého století se tvrz společně s celým panstvím dostala do majetku rodu Kinských, a to za podporu, kterou poskytl Václav Vchynský z Vchynic císaři Matyášovi v boji s Rudolfem I. Díky obratné politice si udržel panství i v období třicetileté války. Po třicetileté válce se Kinští snažili o obnovu zničeného města i zámku, iniciovali opravy a udělovali městu privilegia a výsady.

Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, začal uvažovat o stavbě nového objektu, který by vyjádřil postavení rodu. Při realizaci se sešli architekt Jan Blažej Santini-Aichel a stavitel František Maxmilián Kaňka. Stavba se uskutečnila v letech 1721–1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. dostal nový zámek jméno Karlova Koruna. Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Dokonalá centrální kompozice je patrná i z umístění zámku do krajiny.

Nedostatek prostorů v zámku vedl k výstavbě hospodářských budov v jeho okolí – Tereziánský trakt a Lichtensteinský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii. Rod Kinských držel majetek až do roku 1948, kdy došlo k jeho znárodnění. Národní galerie zde otevřela expozici „Barok v Čechách“. V roce 1992 byl majetek navrácen rodině Kinských. Rodina mohla začít rozvíjet svůj majetek a po celé republice dohledává ztracený mobiliář. Vzniká unikátní expozice, která se zabývá historií Kinských a tradicí chovu koní.